ਦੇਂਦੇ ਥਾਵਹੁ ਦਿਤਾ ਚੰਗਾ ਮਨਮੁਖਿ ਐਸਾ ਜਾਣੀਐ ॥ देंदे थावहु दिता चंगा मनमुखि ऐसा जाणीऐ ॥ Ḋéⁿḋé ṫʰaavhu ḋiṫaa changa manmukʰ æsaa jaaṇee▫æ. They prefer the gift, instead of the Giver; such is the way of the self-willed Manmukhs. ਮਃ ੨ ॥ मः २ ॥ Mėhlaa 2. Second Mehl: ਸੁਰਤਿ ਮਤਿ ਚਤੁਰਾਈ ਤਾ ਕੀ ਕਿਆ ਕਰਿ ਆਖਿ ਵਖਾਣੀਐ ॥ सुरति मति चतुराई ता की किआ करि आखि वखाणीऐ ॥ Suraṫ maṫ chaṫuraa▫ee ṫaa kee ki▫aa kar aakʰ vakʰaaṇee▫æ. What can anyone say about their intelligence, their understanding or their cleverness? ਅੰਤਰਿ ਬਹਿ ਕੈ ਕਰਮ ਕਮਾਵੈ ਸੋ ਚਹੁ ਕੁੰਡੀ ਜਾਣੀਐ ॥ अंतरि बहि कै करम कमावै सो चहु कुंडी जाणीऐ ॥ Anṫar bahi kæ karam kamaavæ so chahu kundee jaaṇee▫æ. The deeds which one commits, while sitting in one’s own home, are known far and wide, in the four directions. ਜੋ ਧਰਮੁ ਕਮਾਵੈ ਤਿਸੁ ਧਰਮ ਨਾਉ ਹੋਵੈ ਪਾਪਿ ਕਮਾਣੈ ਪਾਪੀ ਜਾਣੀਐ ॥ जो धरमु कमावै तिसु धरम नाउ होवै पापि कमाणै पापी जाणीऐ ॥ Jo ḋʰaram kamaavæ ṫis ḋʰaram naa▫o hovæ paap kamaaṇæ paapee jaaṇee▫æ. One who lives righteously is known as righteous; one who commits sins is known as a sinner. ਤੂੰ ਆਪੇ ਖੇਲ ਕਰਹਿ ਸਭਿ ਕਰਤੇ ਕਿਆ ਦੂਜਾ ਆਖਿ ਵਖਾਣੀਐ ॥ तूं आपे खेल करहि सभि करते किआ दूजा आखि वखाणीऐ ॥ Ṫooⁿ aapé kʰél karahi sabʰ karṫé ki▫aa ḋoojaa aakʰ vakʰaaṇee▫æ. You Yourself enact the entire play, O Creator. Why should we speak of any other? ਜਿਚਰੁ ਤੇਰੀ ਜੋਤਿ ਤਿਚਰੁ ਜੋਤੀ ਵਿਚਿ ਤੂੰ ਬੋਲਹਿ ਵਿਣੁ ਜੋਤੀ ਕੋਈ ਕਿਛੁ ਕਰਿਹੁ ਦਿਖਾ ਸਿਆਣੀਐ ॥ जिचरु तेरी जोति तिचरु जोती विचि तूं बोलहि विणु जोती कोई किछु करिहु दिखा सिआणीऐ ॥ Jichar ṫéree joṫ ṫichar joṫee vich ṫooⁿ bolėh viṇ joṫee ko▫ee kichʰ karihu ḋikʰaa si▫aaṇee▫æ. As long as Your Light is within the body, You speak through that Light. Without Your Light, who can do anything? Show me any such cleverness! ਨਾਨਕ ਗੁਰਮੁਖਿ ਨਦਰੀ ਆਇਆ ਹਰਿ ਇਕੋ ਸੁਘੜੁ ਸੁਜਾਣੀਐ ॥੨॥ नानक गुरमुखि नदरी आइआ हरि इको सुघड़ु सुजाणीऐ ॥२॥ Naanak gurmukʰ naḋree aa▫i▫aa har iko sugʰaṛ sujaaṇee▫æ. ||2|| O Nanak! The Lord alone is Perfect and All-knowing; He is revealed to the Gurmukh. ||2|| |