ਜਿਧਰਿ ਰਬ ਰਜਾਇ ਵਹਣੁ ਤਿਦਾਊ ਗੰਉ ਕਰੇ ॥੮੪॥ जिधरि रब रजाइ वहणु तिदाऊ गंउ करे ॥८४॥ Jiḋʰar rab rajaa▫é vahaṇ ṫiḋʰaa▫oo gaⁿ▫o karé. ||84|| The river flows in whatever direction the Lord orders. ||84|| ਕੰਧੀ ਵਹਣ ਨ ਢਾਹਿ ਤਉ ਭੀ ਲੇਖਾ ਦੇਵਣਾ ॥ कंधी वहण न ढाहि तउ भी लेखा देवणा ॥ Kanḋʰee vahaṇ na dʰaahi ṫa▫o bʰee lékʰaa ḋévṇaa. O river, do not destroy your banks; you too will be asked to give your account. ਫਰੀਦਾ ਡੁਖਾ ਸੇਤੀ ਦਿਹੁ ਗਇਆ ਸੂਲਾਂ ਸੇਤੀ ਰਾਤਿ ॥ फरीदा डुखा सेती दिहु गइआ सूलां सेती राति ॥ Fareeḋaa dukʰaa séṫee ḋihu ga▫i▫aa soolaaⁿ séṫee raaṫ. Farid, the day passes painfully; the night is spent in anguish. ਖੜਾ ਪੁਕਾਰੇ ਪਾਤਣੀ ਬੇੜਾ ਕਪਰ ਵਾਤਿ ॥੮੫॥ खड़ा पुकारे पातणी बेड़ा कपर वाति ॥८५॥ Kʰaṛaa pukaaré paaṫ▫ṇee béṛaa kapar vaaṫ. ||85|| The boatman stands up and shouts, “The boat is caught in the whirlpool!” ||85|| ਲੰਮੀ ਲੰਮੀ ਨਦੀ ਵਹੈ ਕੰਧੀ ਕੇਰੈ ਹੇਤਿ ॥ लंमी लंमी नदी वहै कंधी केरै हेति ॥ Lammee lammee naḋee vahæ kanḋʰee kéræ héṫ. The river flows on and on; it loves to eat into its banks. ਬੇੜੇ ਨੋ ਕਪਰੁ ਕਿਆ ਕਰੇ ਜੇ ਪਾਤਣ ਰਹੈ ਸੁਚੇਤਿ ॥੮੬॥ बेड़े नो कपरु किआ करे जे पातण रहै सुचेति ॥८६॥ Béṛé no kapar ki▫aa karé jé paaṫaṇ rahæ suchéṫ. ||86|| What can the whirlpool do to the boat, if the boatman remains alert? ||86|| ਫਰੀਦਾ ਗਲੀ ਸੁ ਸਜਣ ਵੀਹ ਇਕੁ ਢੂੰਢੇਦੀ ਨ ਲਹਾਂ ॥ फरीदा गलीं सु सजण वीह इकु ढूंढेदी न लहां ॥ Fareeḋaa galeeⁿ so sajaṇ veeh ik dʰooⁿdʰéḋee na lahaaⁿ. Farid, there are dozens who say they are friends; I search, but I cannot find even one. ਧੁਖਾਂ ਜਿਉ ਮਾਂਲੀਹ ਕਾਰਣਿ ਤਿੰਨੑਾ ਮਾ ਪਿਰੀ ॥੮੭॥ धुखां जिउ मांलीह कारणि तिंन्हा मा पिरी ॥८७॥ Ḋʰukʰaaⁿ ji▫o maaⁿleeh kaaraṇ ṫinĥaa maa piree. ||87|| I yearn for my beloved like a smoldering fire. ||87|| ਫਰੀਦਾ ਇਹੁ ਤਨੁ ਭਉਕਣਾ ਨਿਤ ਨਿਤ ਦੁਖੀਐ ਕਉਣੁ ॥ फरीदा इहु तनु भउकणा नित नित दुखीऐ कउणु ॥ Fareeḋaa ih ṫan bʰa▫ukaṇaa niṫ niṫ ḋukʰee▫æ ka▫uṇ. Farid, this body is always barking. Who can stand this constant suffering? ਕੰਨੀ ਬੁਜੇ ਦੇ ਰਹਾਂ ਕਿਤੀ ਵਗੈ ਪਉਣੁ ॥੮੮॥ कंनी बुजे दे रहां किती वगै पउणु ॥८८॥ Kannee bujé ḋé rahaaⁿ kiṫee vagæ pa▫uṇ. ||88|| I have put plugs in my ears; I don’t care how much the wind is blowing. ||88|| ਫਰੀਦਾ ਰਬ ਖਜੂਰੀ ਪਕੀਆਂ ਮਾਖਿਅ ਨਈ ਵਹੰਨੑਿ ॥ फरीदा रब खजूरी पकीआं माखिअ नई वहंन्हि ॥ Fareeḋaa rab kʰajooree pakee▫aaⁿ maakʰi▫a na▫ee vahaⁿniĥ. Farid, God’s dates have ripened, and rivers of honey flow. ਜੋ ਜੋ ਵੰਞੈਂ ਡੀਹੜਾ ਸੋ ਉਮਰ ਹਥ ਪਵੰਨਿ ॥੮੯॥ जो जो वंञैं डीहड़ा सो उमर हथ पवंनि ॥८९॥ Jo jo vañæⁿ deehṛaa so umar haṫʰ pavann. ||89|| With each passing day, your life is being stolen away. ||89|| ਫਰੀਦਾ ਤਨੁ ਸੁਕਾ ਪਿੰਜਰੁ ਥੀਆ ਤਲੀਆਂ ਖੂੰਡਹਿ ਕਾਗ ॥ फरीदा तनु सुका पिंजरु थीआ तलीआं खूंडहि काग ॥ Fareeḋaa ṫan sukaa pinjar ṫʰee▫aa ṫalee▫aaⁿ kʰooⁿdėh kaag. Farid, my withered body has become a skeleton; the crows are pecking at my palms. ਅਜੈ ਸੁ ਰਬੁ ਨ ਬਾਹੁੜਿਓ ਦੇਖੁ ਬੰਦੇ ਕੇ ਭਾਗ ॥੯੦॥ अजै सु रबु न बाहुड़िओ देखु बंदे के भाग ॥९०॥ Ajæ so rab na baahuṛi▫o ḋékʰ banḋé ké bʰaag. ||90|| Even now, God has not come to help me; behold, this is the fate of all mortal beings. ||90|| ਕਾਗਾ ਕਰੰਗ ਢੰਢੋਲਿਆ ਸਗਲਾ ਖਾਇਆ ਮਾਸੁ ॥ कागा करंग ढंढोलिआ सगला खाइआ मासु ॥ Kaagaa karang dʰandʰoli▫aa saglaa kʰaa▫i▫aa maas. The crows have searched my skeleton, and eaten all my flesh. ਏ ਦੁਇ ਨੈਨਾ ਮਤਿ ਛੁਹਉ ਪਿਰ ਦੇਖਨ ਕੀ ਆਸ ॥੯੧॥ ए दुइ नैना मति छुहउ पिर देखन की आस ॥९१॥ É ḋu▫é nænaa maṫ chʰuha▫o pir ḋékʰan kee aas. ||91|| But please do not touch these eyes; I hope to see my Lord. ||91|| ਕਾਗਾ ਚੂੰਡਿ ਨ ਪਿੰਜਰਾ ਬਸੈ ਤ ਉਡਰਿ ਜਾਹਿ ॥ कागा चूंडि न पिंजरा बसै त उडरि जाहि ॥ Kaagaa choond na pinjraa basæ ṫa udar jaahi. O crow, do not peck at my skeleton; if you have landed on it, fly away. ਫਰੀਦਾ ਗੋਰ ਨਿਮਾਣੀ ਸਡੁ ਕਰੇ ਨਿਘਰਿਆ ਘਰਿ ਆਉ ॥ फरीदा गोर निमाणी सडु करे निघरिआ घरि आउ ॥ Fareeḋaa gor nimaaṇee sad karé nigʰri▫aa gʰar aa▫o. Farid, the poor grave calls out, “O homeless one, come back to your home. ਜਿਤੁ ਪਿੰਜਰੈ ਮੇਰਾ ਸਹੁ ਵਸੈ ਮਾਸੁ ਨ ਤਿਦੂ ਖਾਹਿ ॥੯੨॥ जितु पिंजरै मेरा सहु वसै मासु न तिदू खाहि ॥९२॥ Jiṫ pinjræ méraa saho vasæ maas na ṫiḋoo kʰaahi. ||92|| Do not eat the flesh from that skeleton, within which my Husband Lord abides. ||92|| ਸਰਪਰ ਮੈਥੈ ਆਵਣਾ ਮਰਣਹੁ ਨਾ ਡਰਿਆਹੁ ॥੯੩॥ सरपर मैथै आवणा मरणहु ना डरिआहु ॥९३॥ Sarpar mæṫʰæ aavṇaa marṇahu na dari▫aahu. ||93|| You shall surely have to come to me; do not be afraid of death”. ||93|| ਏਨੀ ਲੋਇਣੀ ਦੇਖਦਿਆ ਕੇਤੀ ਚਲਿ ਗਈ ॥ एनी लोइणी देखदिआ केती चलि गई ॥ Énee lo▫iṇee ḋékʰ▫ḋi▫aa kéṫee chal ga▫ee. These eyes have seen a great many people leave. ਫਰੀਦਾ ਲੋਕਾਂ ਆਪੋ ਆਪਣੀ ਮੈ ਆਪਣੀ ਪਈ ॥੯੪॥ फरीदा लोकां आपो आपणी मै आपणी पई ॥९४॥ Fareeḋaa lokaaⁿ aapo aapṇee mæ aapṇee pa▫ee. ||94|| Farid, the people have their fate, and I have mine. ||94|| ਆਪੁ ਸਵਾਰਹਿ ਮੈ ਮਿਲਹਿ ਮੈ ਮਿਲਿਆ ਸੁਖੁ ਹੋਇ ॥ आपु सवारहि मै मिलहि मै मिलिआ सुखु होइ ॥ Aap savaarėh mæ milėh mæ mili▫aa sukʰ ho▫é. God says, “If you reform yourself, you shall meet me, and meeting me, you shall be at peace. ਫਰੀਦਾ ਜੇ ਤੂ ਮੇਰਾ ਹੋਇ ਰਹਹਿ ਸਭੁ ਜਗੁ ਤੇਰਾ ਹੋਇ ॥੯੫॥ फरीदा जे तू मेरा होइ रहहि सभु जगु तेरा होइ ॥९५॥ Fareeḋaa jé ṫoo méraa ho▫é rahėh sabʰ jag ṫéraa ho▫é. ||95|| O Farid, if you will be mine, the whole world will be yours”. ||95|| ਕੰਧੀ ਉਤੈ ਰੁਖੜਾ ਕਿਚਰਕੁ ਬੰਨੈ ਧੀਰੁ ॥ कंधी उतै रुखड़ा किचरकु बंनै धीरु ॥ Kanḋʰee uṫæ rukʰ▫ṛaa kichrak bannæ ḋʰeer. How long can the tree remain implanted on the riverbank? ਫਰੀਦਾ ਕਚੈ ਭਾਂਡੈ ਰਖੀਐ ਕਿਚਰੁ ਤਾਈ ਨੀਰੁ ॥੯੬॥ फरीदा कचै भांडै रखीऐ किचरु ताई नीरु ॥९६॥ Fareeḋaa kachæ bʰaaⁿdæ rakʰee▫æ kichar ṫaa▫ee neer. ||96|| Farid, how long can water be kept in a soft clay pot? ||96|| ਫਰੀਦਾ ਮਹਲ ਨਿਸਖਣ ਰਹਿ ਗਏ ਵਾਸਾ ਆਇਆ ਤਲਿ ॥ फरीदा महल निसखण रहि गए वासा आइआ तलि ॥ Fareeḋaa mahal nisakʰaṇ rėh ga▫é vaasaa aa▫i▫aa ṫal. Farid, the mansions are vacant; those who lived in them have gone to live underground. ਗੋਰਾਂ ਸੇ ਨਿਮਾਣੀਆ ਬਹਸਨਿ ਰੂਹਾਂ ਮਲਿ ॥ गोरां से निमाणीआ बहसनि रूहां मलि ॥ Goraaⁿ sé nimaaṇee▫aa bahsan roohaaⁿ mal. They remain there, in those unhonored graves. ਆਖੀਂ ਸੇਖਾ ਬੰਦਗੀ ਚਲਣੁ ਅਜੁ ਕਿ ਕਲਿ ॥੯੭॥ आखीं सेखा बंदगी चलणु अजु कि कलि ॥९७॥ Aakʰeeⁿ sékʰaa banḋagee chalaṇ aj kė kal. ||97|| O Shaykh, dedicate yourself to God; you will have to depart, today or tomorrow. ||97|| ਫਰੀਦਾ ਮਉਤੈ ਦਾ ਬੰਨਾ ਏਵੈ ਦਿਸੈ ਜਿਉ ਦਰੀਆਵੈ ਢਾਹਾ ॥ फरीदा मउतै दा बंना एवै दिसै जिउ दरीआवै ढाहा ॥ Fareeḋaa ma▫uṫæ ḋaa bannaa évæ ḋisæ ji▫o ḋaree▫aavæ dʰaahaa. Farid, the shore of death looks like the riverbank, being eroded away. ਅਗੈ ਦੋਜਕੁ ਤਪਿਆ ਸੁਣੀਐ ਹੂਲ ਪਵੈ ਕਾਹਾਹਾ ॥ अगै दोजकु तपिआ सुणीऐ हूल पवै काहाहा ॥ Agæ ḋojak ṫapi▫aa suṇee▫æ hool pavæ kaahaahaa. Beyond is the burning hell, from which cries and shrieks are heard. ਇਕਨਾ ਨੋ ਸਭ ਸੋਝੀ ਆਈ ਇਕਿ ਫਿਰਦੇ ਵੇਪਰਵਾਹਾ ॥ इकना नो सभ सोझी आई इकि फिरदे वेपरवाहा ॥ Iknaa no sabʰ sojʰee aa▫ee ik firḋé véparvaahaa. Some understand this completely, while others wander around carelessly. ਅਮਲ ਜਿ ਕੀਤਿਆ ਦੁਨੀ ਵਿਚਿ ਸੇ ਦਰਗਹ ਓਗਾਹਾ ॥੯੮॥ अमल जि कीतिआ दुनी विचि से दरगह ओगाहा ॥९८॥ Amal jė keeṫi▫aa ḋunee vich sé ḋargėh ohaagaa. ||98|| Those actions which are done in this world, shall be examined in the Court of the Lord. ||98|| ਬਾਜ ਪਏ ਤਿਸੁ ਰਬ ਦੇ ਕੇਲਾਂ ਵਿਸਰੀਆਂ ॥ बाज पए तिसु रब दे केलां विसरीआं ॥ Baaj pa▫é ṫis rab ḋé kélaaⁿ visree▫aaⁿ. When the Hawk of God attacks, playful sport is forgotten. ਫਰੀਦਾ ਦਰੀਆਵੈ ਕੰਨੑੈ ਬਗੁਲਾ ਬੈਠਾ ਕੇਲ ਕਰੇ ॥ फरीदा दरीआवै कंन्है बगुला बैठा केल करे ॥ Fareeḋaa ḋaree▫aavæ kanĥæ bagulaa bætʰaa kél karé. Farid, the crane perches on the riverbank, playing joyfully. ਕੇਲ ਕਰੇਦੇ ਹੰਝ ਨੋ ਅਚਿੰਤੇ ਬਾਜ ਪਏ ॥ केल करेदे हंझ नो अचिंते बाज पए ॥ Kél karéḋé hanjʰ no achinṫé baaj pa▫é. While it is playing, a hawk suddenly pounces on it. ਜੋ ਮਨਿ ਚਿਤਿ ਨ ਚੇਤੇ ਸਨਿ ਸੋ ਗਾਲੀ ਰਬ ਕੀਆਂ ॥੯੯॥ जो मनि चिति न चेते सनि सो गाली रब कीआं ॥९९॥ Jo man chiṫ na chéṫé san so gaalee rab kee▫aaⁿ. ||99|| God does what is not expected or even considered. ||99|| ਸਾਢੇ ਤ੍ਰੈ ਮਣ ਦੇਹੁਰੀ ਚਲੈ ਪਾਣੀ ਅੰਨਿ ॥ साढे त्रै मण देहुरी चलै पाणी अंनि ॥ Saadʰé ṫaræ maṇ ḋéhuree chalæ paaṇee ann. The body is nourished by water and grain. ਆਇਓ ਬੰਦਾ ਦੁਨੀ ਵਿਚਿ ਵਤਿ ਆਸੂਣੀ ਬੰਨੑਿ ॥ आइओ बंदा दुनी विचि वति आसूणी बंन्हि ॥ Aa▫i▫o banḋaa ḋunee vich vaṫ aasooṇee banėh. The mortal comes into the world with high hopes. ਮਲਕਲ ਮਉਤ ਜਾਂ ਆਵਸੀ ਸਭ ਦਰਵਾਜੇ ਭੰਨਿ ॥ मलकल मउत जां आवसी सभ दरवाजे भंनि ॥ Malkal ma▫uṫ jaaⁿ aavsee sabʰ ḋarvaajé bʰann. But when the Messenger of Death comes, it breaks down all the doors. ਤਿਨੑਾ ਪਿਆਰਿਆ ਭਾਈਆਂ ਅਗੈ ਦਿਤਾ ਬੰਨੑਿ ॥ तिन्हा पिआरिआ भाईआं अगै दिता बंन्हि ॥ Ṫinĥaa pi▫aari▫aa bʰaa▫ee▫aaⁿ agæ ḋiṫaa banėh. It binds and gags the mortal, before the eyes of his beloved brothers. ਵੇਖਹੁ ਬੰਦਾ ਚਲਿਆ ਚਹੁ ਜਣਿਆ ਦੈ ਕੰਨੑਿ ॥ वेखहु बंदा चलिआ चहु जणिआ दै कंन्हि ॥ vékʰhu banḋaa chali▫aa chahu jaṇi▫aa ḋæ kaⁿniĥ. Behold, the mortal being is going away, carried on the shoulders of four men. ਫਰੀਦਾ ਅਮਲ ਜਿ ਕੀਤੇ ਦੁਨੀ ਵਿਚਿ ਦਰਗਹ ਆਏ ਕੰਮਿ ॥੧੦੦॥ फरीदा अमल जि कीते दुनी विचि दरगह आए कंमि ॥१००॥ Fareeḋaa amal jė keeṫé ḋunee vich ḋargėh aa▫é kamm. ||100|| Farid, only those good deeds done in the world will be of any use in the Court of the Lord. ||100|| ਫਰੀਦਾ ਹਉ ਬਲਿਹਾਰੀ ਤਿਨੑ ਪੰਖੀਆ ਜੰਗਲਿ ਜਿੰਨੑਾ ਵਾਸੁ ॥ फरीदा हउ बलिहारी तिन्ह पंखीआ जंगलि जिंन्हा वासु ॥ Fareeḋaa ha▫o balihaaree ṫinĥ pankʰee▫aa jangal jinĥaa vaas. Farid, I am a sacrifice to those birds which live in the jungle. ਕਕਰੁ ਚੁਗਨਿ ਥਲਿ ਵਸਨਿ ਰਬ ਨ ਛੋਡਨਿ ਪਾਸੁ ॥੧੦੧॥ ककरु चुगनि थलि वसनि रब न छोडनि पासु ॥१०१॥ Kakar chugan ṫʰal vasan rab na chʰodan paas. ||101|| They peck at the roots and live on the ground, but they do not leave the Lord’s side. ||101|| ਫਰੀਦਾ ਰੁਤਿ ਫਿਰੀ ਵਣੁ ਕੰਬਿਆ ਪਤ ਝੜੇ ਝੜਿ ਪਾਹਿ ॥ फरीदा रुति फिरी वणु क्मबिआ पत झड़े झड़ि पाहि ॥ Fareeḋaa ruṫ firee vaṇ kambi▫aa paṫ jʰaṛé jʰaṛ paahi. Farid, the seasons change, the woods shake and the leaves drop from the trees. ਚਾਰੇ ਕੁੰਡਾ ਢੂੰਢੀਆਂ ਰਹਣੁ ਕਿਥਾਊ ਨਾਹਿ ॥੧੦੨॥ चारे कुंडा ढूंढीआं रहणु किथाऊ नाहि ॥१०२॥ Chaaré kundaa dʰooⁿdʰee▫aaⁿ rahaṇ kiṫʰaa▫oo naahi. ||102|| I have searched in the four directions, but I have not found any resting place anywhere. ||102|| ਫਰੀਦਾ ਪਾੜਿ ਪਟੋਲਾ ਧਜ ਕਰੀ ਕੰਬਲੜੀ ਪਹਿਰੇਉ ॥ फरीदा पाड़ि पटोला धज करी क्मबलड़ी पहिरेउ ॥ Fareeḋaa paaṛ patolaa ḋʰaj karee kamblaṛee pahiré▫o. Farid, I have torn my clothes to tatters; now I wear only a rough blanket. ਜਿਨੑੀ ਵੇਸੀ ਸਹੁ ਮਿਲੈ ਸੇਈ ਵੇਸ ਕਰੇਉ ॥੧੦੩॥ जिन्ही वेसी सहु मिलै सेई वेस करेउ ॥१०३॥ Jinĥee vésee saho milæ sé▫ee vés karé▫o. ||103|| I wear only those clothes which will lead me to meet my Lord. ||103|| |