ਮਃ ੩ ॥ मः ३ ॥ Mėhlaa 3. Third Mehl: ਧੁਰਿ ਖਸਮੈ ਕਾ ਹੁਕਮੁ ਪਇਆ ਵਿਣੁ ਸਤਿਗੁਰ ਚੇਤਿਆ ਨ ਜਾਇ ॥ धुरि खसमै का हुकमु पइआ विणु सतिगुर चेतिआ न जाइ ॥ Ḋʰur kʰasmæ kaa hukam pa▫i▫aa viṇ saṫgur chéṫi▫aa na jaa▫é. From the very beginning, it has been the Will of the Lord Master, that He cannot be remembered without the True Guru. ਸਤਿਗੁਰਿ ਮਿਲਿਐ ਅੰਤਰਿ ਰਵਿ ਰਹਿਆ ਸਦਾ ਰਹਿਆ ਲਿਵ ਲਾਇ ॥ सतिगुरि मिलिऐ अंतरि रवि रहिआ सदा रहिआ लिव लाइ ॥ Saṫgur mili▫æ anṫar rav rahi▫aa saḋaa rahi▫aa liv laa▫é. Meeting the True Guru, he realizes that the Lord is permeating and pervading deep within him; he remains forever absorbed in the Lord’s Love. ਦਮਿ ਦਮਿ ਸਦਾ ਸਮਾਲਦਾ ਦੰਮੁ ਨ ਬਿਰਥਾ ਜਾਇ ॥ दमि दमि सदा समालदा दंमु न बिरथा जाइ ॥ Ḋam ḋam saḋaa samaalḋaa ḋamm na birṫʰaa jaa▫é. With each and every breath, he constantly remembers the Lord in meditation; not a single breath passes in vain. ਜਨਮ ਮਰਨ ਕਾ ਭਉ ਗਇਆ ਜੀਵਨ ਪਦਵੀ ਪਾਇ ॥ जनम मरन का भउ गइआ जीवन पदवी पाइ ॥ Janam maran kaa bʰa▫o ga▫i▫aa jeevan paḋvee paa▫é. His fears of birth and death depart, and he obtains the honored state of eternal life. ਨਾਨਕ ਇਹੁ ਮਰਤਬਾ ਤਿਸ ਨੋ ਦੇਇ ਜਿਸ ਨੋ ਕਿਰਪਾ ਕਰੇ ਰਜਾਇ ॥੨॥ नानक इहु मरतबा तिस नो देइ जिस नो किरपा करे रजाइ ॥२॥ Naanak ih marṫabaa ṫis no ḋé▫é jis no kirpaa karé rajaa▫é. ||2|| O Nanak! He bestows this rank upon that mortal, upon whom He showers His Mercy. ||2|| |