ਨਾਮੁ ਖਜਾਨਾ ਗੁਰ ਤੇ ਪਾਇਆ ਤ੍ਰਿਪਤਿ ਰਹੇ ਆਘਾਈ ॥੧॥ नामु खजाना गुर ते पाइआ त्रिपति रहे आघाई ॥१॥ Naam kʰajaanaa gur ṫé paa▫i▫aa ṫaripaṫ rahé aagʰaa▫ee. ||1|| Receiving the treasure of the Naam, the Name of the Lord, from the Guru, I remain satisfied and fulfilled. ||1|| ਰਾਮਕਲੀ ਮਹਲਾ ੩ ॥ रामकली महला ३ ॥ Raamkalee mėhlaa 3. Raamkalee, Third Mehl: ਸੰਤਹੁ ਗੁਰਮੁਖਿ ਮੁਕਤਿ ਗਤਿ ਪਾਈ ॥ संतहु गुरमुखि मुकति गति पाई ॥ Sanṫahu gurmukʰ mukaṫ gaṫ paa▫ee. O Saints, the Gurmukhs attain the state of liberation. ਏਕੁ ਨਾਮੁ ਵਸਿਆ ਘਟ ਅੰਤਰਿ ਪੂਰੇ ਕੀ ਵਡਿਆਈ ॥੧॥ ਰਹਾਉ ॥ एकु नामु वसिआ घट अंतरि पूरे की वडिआई ॥१॥ रहाउ ॥ Ék naam vasi▫aa gʰat anṫar pooré kee vadi▫aa▫ee. ||1|| rahaa▫o. The One Name abides deep within my heart; such is the glorious greatness of the Perfect Lord. ||1||Pause|| ਆਪੇ ਕਰਤਾ ਆਪੇ ਭੁਗਤਾ ਦੇਦਾ ਰਿਜਕੁ ਸਬਾਈ ॥੨॥ आपे करता आपे भुगता देदा रिजकु सबाई ॥२॥ Aapé karṫaa aapé bʰugṫaa ḋéḋaa rijak sabaa▫ee. ||2|| He Himself is the Creator, and He Himself is the Enjoyer. He Himself gives sustenance to all. ||2|| ਜੋ ਕਿਛੁ ਕਰਣਾ ਸੋ ਕਰਿ ਰਹਿਆ ਅਵਰੁ ਨ ਕਰਣਾ ਜਾਈ ॥੩॥ जो किछु करणा सो करि रहिआ अवरु न करणा जाई ॥३॥ Jo kichʰ karṇaa so kar rahi▫aa avar na karṇaa jaa▫ee. ||3|| Whatever He wants to do, He is doing; no one else can do anything. ||3|| ਆਪੇ ਸਾਜੇ ਸ੍ਰਿਸਟਿ ਉਪਾਏ ਸਿਰਿ ਸਿਰਿ ਧੰਧੈ ਲਾਈ ॥੪॥ आपे साजे स्रिसटि उपाए सिरि सिरि धंधै लाई ॥४॥ Aapé saajé sarisat upaa▫é sir sir ḋʰanḋʰæ laa▫ee. ||4|| He Himself fashions and creates the creation; He links each and every person to their task. ||4|| ਤਿਸਹਿ ਸਰੇਵਹੁ ਤਾ ਸੁਖੁ ਪਾਵਹੁ ਸਤਿਗੁਰਿ ਮੇਲਿ ਮਿਲਾਈ ॥੫॥ तिसहि सरेवहु ता सुखु पावहु सतिगुरि मेलि मिलाई ॥५॥ Ṫisėh sarévhu ṫaa sukʰ paavhu saṫgur mél milaa▫ee. ||5|| If you serve Him, then you will find peace; the True Guru will unite you in His Union. ||5|| ਆਪਣਾ ਆਪੁ ਆਪਿ ਉਪਾਏ ਅਲਖੁ ਨ ਲਖਣਾ ਜਾਈ ॥੬॥ आपणा आपु आपि उपाए अलखु न लखणा जाई ॥६॥ Aapṇaa aap aap upaa▫é alakʰ na lakʰ▫ṇaa jaa▫ee. ||6|| The Lord Himself creates Himself; the Unseen Lord cannot be seen. ||6|| ਆਪੇ ਮਾਰਿ ਜੀਵਾਲੇ ਆਪੇ ਤਿਸ ਨੋ ਤਿਲੁ ਨ ਤਮਾਈ ॥੭॥ आपे मारि जीवाले आपे तिस नो तिलु न तमाई ॥७॥ Aapé maar jeevaalé aapé ṫis no ṫil na ṫamaa▫ee. ||7|| He Himself kills, and brings back to life; He does not have even an iota of greed. ||7|| ਸੇ ਵਡਭਾਗੀ ਜਿਨੀ ਏਕੋ ਜਾਤਾ ਸਚੇ ਰਹੇ ਸਮਾਈ ॥੯॥ से वडभागी जिनी एको जाता सचे रहे समाई ॥९॥ Sé vadbʰaagee jinee éko jaaṫaa saché rahé samaa▫ee. ||9|| Those who know the One Lord are very fortunate; they remain absorbed in the True Lord. ||9|| ਇਕਿ ਦਾਤੇ ਇਕਿ ਮੰਗਤੇ ਕੀਤੇ ਆਪੇ ਭਗਤਿ ਕਰਾਈ ॥੮॥ इकि दाते इकि मंगते कीते आपे भगति कराई ॥८॥ Ik ḋaaṫé ik mangṫé keeṫé aapé bʰagaṫ karaa▫ee. ||8|| Some are made givers, and some are made beggars; He Himself inspires us to devotional worship. ||8|| ਆਪਿ ਸਰੂਪੁ ਸਿਆਣਾ ਆਪੇ ਕੀਮਤਿ ਕਹਣੁ ਨ ਜਾਈ ॥੧੦॥ आपि सरूपु सिआणा आपे कीमति कहणु न जाई ॥१०॥ Aap saroop si▫aaṇaa aapé keemaṫ kahaṇ na jaa▫ee. ||10|| He Himself is beautiful, He Himself is wise and clever; His worth cannot be expressed. ||10|| ਆਪੇ ਦੁਖੁ ਸੁਖੁ ਪਾਏ ਅੰਤਰਿ ਆਪੇ ਭਰਮਿ ਭੁਲਾਈ ॥੧੧॥ आपे दुखु सुखु पाए अंतरि आपे भरमि भुलाई ॥११॥ Aapé ḋukʰ sukʰ paa▫é anṫar aapé bʰaram bʰulaa▫ee. ||11|| He Himself infuses pain and pleasure; He Himself makes them wander around in doubt. ||11|| ਵਡਾ ਦਾਤਾ ਗੁਰਮੁਖਿ ਜਾਤਾ ਨਿਗੁਰੀ ਅੰਧ ਫਿਰੈ ਲੋਕਾਈ ॥੧੨॥ वडा दाता गुरमुखि जाता निगुरी अंध फिरै लोकाई ॥१२॥ vadaa ḋaaṫaa gurmukʰ jaaṫaa niguree anḋʰ firæ lokaa▫ee. ||12|| The Great Giver is revealed to the Gurmukh; without the Guru, the world wanders in darkness. ||12|| ਜਿਨੀ ਚਾਖਿਆ ਤਿਨਾ ਸਾਦੁ ਆਇਆ ਸਤਿਗੁਰਿ ਬੂਝ ਬੁਝਾਈ ॥੧੩॥ जिनी चाखिआ तिना सादु आइआ सतिगुरि बूझ बुझाई ॥१३॥ Jinee chaakʰi▫aa ṫinaa saaḋ aa▫i▫aa saṫgur boojʰ bujʰaa▫ee. ||13|| Those who taste, enjoy the flavor; the True Guru imparts this understanding. ||13|| ਇਕਨਾ ਨਾਵਹੁ ਆਪਿ ਭੁਲਾਏ ਇਕਨਾ ਗੁਰਮੁਖਿ ਦੇਇ ਬੁਝਾਈ ॥੧੪॥ इकना नावहु आपि भुलाए इकना गुरमुखि देइ बुझाई ॥१४॥ Iknaa naavhu aap bʰulaa▫é iknaa gurmukʰ ḋé▫é bujʰaa▫ee. ||14|| Some, the Lord causes to forget and lose the Name; others become Gurmukh, and are granted this understanding. ||14|| ਸਦਾ ਸਦਾ ਸਾਲਾਹਿਹੁ ਸੰਤਹੁ ਤਿਸ ਦੀ ਵਡੀ ਵਡਿਆਈ ॥੧੫॥ सदा सदा सालाहिहु संतहु तिस दी वडी वडिआई ॥१५॥ Saḋaa saḋaa saalaahihu sanṫahu ṫis ḋee vadee vadi▫aa▫ee. ||15|| Forever and ever, praise the Lord, O Saints; how glorious is His greatness! ||15|| ਤਿਸੁ ਬਿਨੁ ਅਵਰੁ ਨ ਕੋਈ ਰਾਜਾ ਕਰਿ ਤਪਾਵਸੁ ਬਣਤ ਬਣਾਈ ॥੧੬॥ तिसु बिनु अवरु न कोई राजा करि तपावसु बणत बणाई ॥१६॥ Ṫis bin avar na ko▫ee raajaa kar ṫapaavas baṇaṫ baṇaa▫ee. ||16|| There is no other King except Him; He administers justice, as He has made it. ||16|| ਨਿਆਉ ਤਿਸੈ ਕਾ ਹੈ ਸਦ ਸਾਚਾ ਵਿਰਲੇ ਹੁਕਮੁ ਮਨਾਈ ॥੧੭॥ निआउ तिसै का है सद साचा विरले हुकमु मनाई ॥१७॥ Ni▫aa▫o ṫisæ kaa hæ saḋ saachaa virlé hukam manaa▫ee. ||17|| His justice is always True; how rare are those who accept His Command. ||17|| ਤਿਸ ਨੋ ਪ੍ਰਾਣੀ ਸਦਾ ਧਿਆਵਹੁ ਜਿਨਿ ਗੁਰਮੁਖਿ ਬਣਤ ਬਣਾਈ ॥੧੮॥ तिस नो प्राणी सदा धिआवहु जिनि गुरमुखि बणत बणाई ॥१८॥ Ṫis no paraaṇee saḋaa ḋʰi▫aavahu jin gurmukʰ baṇaṫ baṇaa▫ee. ||18|| O mortal, meditate forever on the Lord, who has made the Gurmukh in His making. ||18|| ਸਤਿਗੁਰ ਭੇਟੈ ਸੋ ਜਨੁ ਸੀਝੈ ਜਿਸੁ ਹਿਰਦੈ ਨਾਮੁ ਵਸਾਈ ॥੧੯॥ सतिगुर भेटै सो जनु सीझै जिसु हिरदै नामु वसाई ॥१९॥ Saṫgur bʰétæ so jan seejʰæ jis hirḋæ naam vasaa▫ee. ||19|| That humble being who meets with the True Guru is fulfilled; the Naam abides in his heart. ||19|| ਸਚਾ ਆਪਿ ਸਦਾ ਹੈ ਸਾਚਾ ਬਾਣੀ ਸਬਦਿ ਸੁਣਾਈ ॥੨੦॥ सचा आपि सदा है साचा बाणी सबदि सुणाई ॥२०॥ Sachaa aap saḋaa hæ saachaa baṇee sabaḋ suṇaa▫ee. ||20|| The True Lord is Himself forever True; He announces His Bani, the Word of His Shabad. ||20|| ਨਾਨਕ ਸੁਣਿ ਵੇਖਿ ਰਹਿਆ ਵਿਸਮਾਦੁ ਮੇਰਾ ਪ੍ਰਭੁ ਰਵਿਆ ਸ੍ਰਬ ਥਾਈ ॥੨੧॥੫॥੧੪॥ नानक सुणि वेखि रहिआ विसमादु मेरा प्रभु रविआ स्रब थाई ॥२१॥५॥१४॥ Naanak suṇ vékʰ rahi▫aa vismaaḋ méraa parabʰ ravi▫aa sarab ṫʰaa▫ee. ||21||5||14|| Nanak is wonderstruck, hearing and seeing His Lord; my God is all-pervading, everywhere. ||21||5||14|| |